Josef Vacke a krajinomalba

Hlavní část malířského díla Mistra Josefa Vacke tvoří krajinomalba. Po studiích u Ferdinanda Engelmülera a od roku 1925 do 1931 v krajinářské speciálce profesora Otajkara Nejedlého na pražské akademii byla jeho malířská dráha určena. První zájezd skupiny žáků Nejedlého do Cagnes sur mer (1925) a další zájezdy na Cap d´Agnes (1926), na Korsiku (1928), do Ponte du Suve u Toulonu (1930) a pobyt Nejedlého školy v Čechách, v Jílovém nad Sázavou, na Malé Skále u Turnova, na Hluboké, na Hrubé Skále, ve Vlastislavi ve Středohoří to vše přinášelo mladému malíři množství krajinřských inspiraci.

V letech 1931 a 1935 Vacke maloval s Lucií Klímovou v Jugoslavii. V tomto období se inspiruje Cézanem a později van Goghem. Nemalý vliv jistě uplatňuje malířka Lucie Klímová-krajinářka, se kterou potom společně tráví čas do zbytku jejího života. Většinu času tráví na chalupě v Křížanech, uprostřed přírody a květin. Z křížanského období je dostupno nejvíce krajinných obrazů.

Svá témata čerpá Mistr nejvíce ze tří oblastí - Křívoklátska, Podještědí a Poděbradska.